Bylo nebylo (3)

 

 Bylo nebylo je čtvrteční meme a pořádá ho Kath.

O co jde:

Cílem je zveřejnit první větu z knihy, kterou čtete.

Ukázka z knihy (6)

Po opravdu dlouhé době přidávám další část příběhu, který píše kamarádka. Napište prosím do komentářů, jak se vám líbí, ať víme, jestli v tom máme pokračovat. Děkujeme

***

Zahrnou mě představy o tom, jak je krásný, o tom, co by mohlo být. Mohli bychom se dát dohromady a večeřet spolu, chodit na večerní procházky a milovat se. Představy náhle vystřídala sebekritika, kdy jsem si říkala, že si určitě myslí, že jsem nevyrovnaná, ne moc pěkná a možná dokonce i blázen. 

Chytne mi ruku, jeho pevná ruka mě silně svírá, až se zajíknu. Srdce mi bije tak přehnaně, že musí vyloženě vidět, jak mi nadskakuje pokožka na levé straně hrudníku. Krev se mi dere tělem tak rychle, že začínám rudnout. Snažím se vstát svůdně jako dáma, ale očividně moc snahy škodí, protože se mi noha podlamuje do boku, přesto, že mám kotníkové boty bez podpatku. Jemně mě přidrží, abych se postavila pevně oběma nohama na modrý koberec, který se rozléhá po celé místnosti. 

Možná to vnímám jenom já, možná to moc přeháním, ale zaručeně to přehnaně vnímám. Vypadá vyrovnaně, sebevědomě, bez závazků a miluje práci - i slepý by si toho všiml. Třeba jsem jen jeho pacient, kterého musí vyléčit a dostane za mě leda peníze. O to mu jde, o peníze. Přehazuji si přes sebe kabát. Hluboce se mu zadívám do očí a s úsměvem na rtech odpovídám:
 ,,Možná jindy pane doktore.“ 

Odcházím z místnosti a ve dveřích otáčím hlavou přes levé rameno, abych si dobře zapamatovala ten jeho zdrcený, ale přesto pobavený výraz a opět se nezávazně usmála. Potom mizím ve dveřích.

***

A pokud jste ještě nečetli předchozí části, tak se do toho hned můžete pustit: první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá.

Recenze - Achilleova píseň

Autor: Madeline Millerová
Nakladatelství: Host
Překladatel: Tomáš Kačer
Rok vydání: 2014
Počet stran: 368



Millerová zkombinovala vzdělanost s fantazií, aby přetvořila nejznámější válečný epos do svěžího, emocemi nabitého strhujícího příběhu. -  The Independent

Unboxing (2)

Ahoj, mám pro vás druhý unboxing :) Sice je to jenom jedna knížka, ale ještě vám ukážu další, kterou jsem si koupila "normálně" v kamenném obchodě. Četli jste je? Jak se vám líbily??

P.S. V balíčku je jiná knížka, než kterou vidíte jako obrázek na začátku ;-)

Týden s knížkou (15)

Ahoj, nechápu, proč se mi téměř vždycky u každého druhého videa posune po nahrání na youtube zvuk... Snad vám to nebude vadit a podíváte se na video i přes tuto technickou chybu. Pokusím se to nějak vyřešit. :)

Recenze - Eldest

Autor: Christopher Paolini
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2006
Překladatel: Olga Machútová
Počet stran: 656
Série: Odkaz dračích jezdců #2

Atra esterní ono thelduin. /

Nechť nad tebou vládne štěstí / 

Unboxing (1)

Ahoj, dneska tu mám pro vás moje první unboxing video!! Doufám, že se vám bude líbit a budu ráda za vaše komentáře.

P.S.: Líbí se vám ve videu ta hudba?

Teaser Tuesday (2)

Teaser Tuesday je úterní meme.

O co jde:

Popadni knihu, kterou momentálně čteš.

Otevři ji na náhodné stránce.

Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.

NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!!

Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své “to-read” záložky.

Týden s knížkou (14)

Tak, další Týden s knížkou je tu. Omlouvám se, že na začátku videa je asi 15 sekund posunutý obraz. Vůbec nevím, jak se to stalo. Potom je vše již ok. :) Tak doufám, že se video bude líbit a budu moc ráda za vaše komentáře, sdílení a palce na horu ;)

Ukázka z knihy (5)

Pokračování příběhu... :)

...

Toto mě naprosto dostalo, má pravdu, ale já se neubíjím svými problémy a ani nedělám nic, čím bych je kompenzovala. Jenom prostě chodím do práce od rána do večera, abych moc nepřemýšlela.. Uvědomím si, co jsem si pomyslela, ale přesto musím odpovědět tomu chytrákovi, kterému vykukují modrá kukadla za černými obroučky brýlí.

 ,,Uznávám, že máte pravdu, ale jsou lidé, kteří neradi mluví o svých problémech před cizími lidmi a to jde úplně stranou nějaký slib mlčenlivosti, který vy psychouši držíte.“

,,Tím pádem má otázka zní, proč jsi sem přišla.“

,,To je jednoduché, chtěla jsem vědět, jak to tu vypadá,“odpovím tázavě.

David se rozesměje nakloní se přes stůl blíže ke mně a navrhne: ,,Pokud trváš na tom abychom se znali, tak mi bude největším potěšením pokud dovolíš.“

,,Zveš mě na rande Davide?“

,,Ne, to bych si nedovolil. Zvu tě na pravej Manhattenskej hot-dog za rohem. Co ty na to?“

...

První část, druhá, třetí a čtvrtá. 

Recenze - Eragon

Autor: Christopher Paolini
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2004
Překladatel: Olga Machútová
Počet stran: 488
Série: Odkaz dračích jezdců #1

***

Eka aí fricai un Šur'tugal!

***

Jsem Jezdec a přítel!

HOW I READ - TAG

Tento tag jsem viděla u Ohany z blogu Ohana's world od pure imagination. Vypsala i otázky, které přeložila z angličtiny a snad nebude vadit, když na ně odpovím i já. :)

Jak přicházíš na nové knihy ke čtení? 

Mám více variant. První je, že když procházím knižní blogy a narazím na nějakou knížku, která má dobrou recenzi, tak si většinou najdu ještě další hodnocení, abych znala více názorů a když se mi líbí jak obálka, tak anotace nebo děj, tak si ji koupím. Druhá varianta je, že nějakou knihu objevím až v knihkupectví a zaujme mě na tolik, nebo jsem už o ní dříve slyšela, že si ji prostě koupím. Ale to se nestává moc často. :)

Jak jsi začala číst?

Já četla už od mala. Měla jsem vždycky období, během kterých jsem toho přečetla hrozně moc a jindy zas téměř nic. Pak jsem v říjnu 2013 viděla u Rodaw recenzi na knihu Měděný jezdec od Paulliny Simons. Kniha i Irča mě zaujaly a zrovna jsem měla svátek, tak mi ji mamka koupila a tak začalo poslední velké čtecí období.

Jak se mění tvůj vkus na knihy?

Podle nálady. Prostě vždycky čtu to, to chci. Takže někdy krimi nebo detektivky, jindy jsem třeba unavená a chci jenom odpočívat a tak sáhnu po romantické knížce. 

Jak často nakupuješ knihy?

Tak jednou za měsíc až za dva, někdy i méně. :( Většinou si totiž koupím více knih než jenom jednu a nemám zase tolik peněz, abych byla pořád v knihkupectví, i když knih, které si chci koupit je dost.

Jak jsi začala dělat videa?

Zase, inspirovala mě Rodaw. Chodím s ní na gympl a je prostě super.

Jak reaguješ na špatný konec v knize?

Brečím... I když to se stalo jenom jednou. A to u knihy Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Jinak jsem naštvaná, smutná... Vždy stejná otázka: Proč to muselo skončit takto?!?

Jak často se díváš na poslední stranu knihy?

Téměř vůbec. Protože párkrát jsem to udělala a pak mě dost mrzelo, že jsem věděla, jak kniha skončí... Radím vám, nedělejte to!!

Tak doufám, že se vám tag How I read líbil a budu ráda za vaše komentáře. :)

Stefan Spjut v Praze

Zajímá vás, kdo je tento muž a jak souvisí s knihou Stallo?

...tak pokračujte dál...

Týden s knížkou (13)

Každou neděli přemýšlím, co mám napsat do článku k týdnu s knížkou. A mám pocit, že píšu pořád to stejné. Takže dneska vám přeji hodně sil do dalšího pracovního týdne a třeba vám zlepší náladu moje video:)

Ukázka z knihy (4)

Psala jsem, že části příběhu, který píše kamarádka budu zveřejňovat každou středu. Tento týden jsme na to ale obě zapomněly, takže se omlouváme a budeme rády, když napíšete do komentářů, jak se vám pokračování líbí.

      ...Ve dveřích do kanceláře mě srdečně zdraví Dr.Collin. Je mladý a ne žádný starý pán, jak jsem si představovala. Prohlédnu si ho odzhora dolů a zase zpátky. Tmavé a zdravé vlasy, bezchybná pleť, za plnými rty se skrývá americký úsměv a pod světle-modrou košilí s vyhrnutými rukávy se rýsuje vypracovaný hrudník. Černé kalhoty dokonale padnou, jako by byly šité na míru. Rychle se mu podívám do očí, aby nešlo vidět, jak jsem znervózněla. Polichoceně se usměje a natahuje ke mně ruku. 
,,Jsem doktor Collin, ale říkejte mi David. A vy jste?“, řekne sebevědomě. 
,,Lory“, odpovím nenuceně. 
Rozechvějí se mi kolena a hlas se mi zhoupne. 
,,Těší mě Lory.“
 ,,Nene, potěšení je na mé straně. To mi věřte.“

       Pokyne mi rukou, abych si sedla k pracovnímu stolu. Zarazím se a snažím se vycouvat, protože až tou dobou si uvědomuji, že právě stojím před psychiatrem, krásným psychiatrem, což nebylo vůbec v plánu, chtěla jsem se přece jenom podívat, jak to tady vypadá, kárám se. Nechci v žádném případě s nikým cizím řešit moje problémy a on má pacientů určitě dost. Než se vymaním z mých myšlenek dveře jsou zavřené a veškeré odmlouvání, že je to omyl mi bylo zbytečné. 
Zatvářím se udiveně a podívám se na koženou pohovku béžové barvy, která nepřipomíná lékařský pokoj, vyšetřovnu, nebo jak se vlastně takovýmhle místnostem říká, ale spíše část obývacího pokoje oddělenou zasouvací stěnou, protože dokonce i já vím, že blázni lehávají přesně na takových pohovkách na terapiích. Do mého myšlenkového pochodu skáče Dr.Collin, totiž David: 
,,Neboj se a pohodlně se posaď. Chtěla by jsi kávu nebo vodu?“
 ,,Vodu prosím.“

      David mizí za zasouvací stěnou. Panikařím, už zase začínám panikařit. Ráno jsem ležela v posteli bylo mi dobře budíček nezvonil, udělala jsem si vyjížďku do Manhattanu, dala si horkou čokoládu, pohádala se s Mary a očividně z nudy začala řešit ptákoviny a obírat lidi o čas. Vždyť každému se někdy zdá něco hnusného a kdo to řeší? Málo kdo. Probírám se ze svého zamyšlení, když přede mnou na stole stojí sklenice perlivé vody. Začínám se nejistě kroutit a koukat všude po místnosti. 
,,Děje se něco Lory?“
,,Myslím, myslím, že jsem tu špatně Davide.“ 
,,Proč si to myslíš? Protože, každý má problém a nikdo to neřeší? Správně, lidé to neřeší, rozhlédni se okolo sebe, když budeš stát venku, kdo vypadá opravdu šťastně? Ten, co má plné ruce tašek, peněz kolik chce, ale přesto ubíjí své problémy něčím, co ho dělá šťastným, nebo ten, co sedí venku v parku, má děravé boty, prosí lidi okolo o almužnu, ale má úsměv na rtech?“
Toto mě naprosto dostalo, má pravdu, ale já se neubíjím svými problémy a ani nedělám nic, čím bych je kompenzovala. Jenom prostě chodím do práce od rána do večera, abych nemyslela...

Začátek příběhu se můžete přečíst tady, zde naleznete 2. část a tady 3.

On my Wishlist (13)

 

Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

 Může se jednat o jakkoliv staré knihy.

Recenze - Chatrč, kde se tragédie střetává s věčností

Autor: Wm. Paul Young
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2009
Překladatel: Šárka Kadlecová
Počet stran: 256

 Dějovou kostru tvoří příběh Macka Phillipse, jehož rodina zažije tragickou událost – nejmladší Mackovu dceru Missy unese a usmrtí sériový vrah. Smyslem a poselstvím knihy je však vylíčení způsobu, jakým se Mack s touto ztrátou vyrovnává – s odstupem času se totiž na základě záhadného pozvání vydá zpět do chatrče, kde byl hrůzný čin spáchán, a setkává se tam s Bohem (v podobě vpravdě neobvyklé trojice lidí), který mu pomůže najít cestu k usmíření. Kniha má šanci zaujmout každého, kdo se v současném světě snaží ujasnit si svůj postoj k Bohu, víře, otázkám dobra a zla, ale především svůj vztah k lidem, rodině, blízkým a k sobě samému.

Týden s knížkou (12)

Tak, a je tu další Týden s knížkou. Doufám, že se vám bude líbit. :)

On my Wishlist (12)

 

Toto meme pořádá Book Chick City. 

Jedná se o to, že každý týden zveřejním knihu nebo knihy, které bych si chtěla koupit. 

 Může se jednat o jakkoliv staré knihy.

Recenze - Pýcha a předsudek

Autor: Jane Austen
Nakladatelství: LEDA spol. s.r.o.
Rok vydání: poprvé 1813, filmová obálka v ČR 2009
Překladatel: Eva Kondrysová
Počet stran: 400

Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová. Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. 

Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.