čtvrtek 30. ledna 2014

Recenze - Zlodějka knih

Autor: Markus Zusak
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2014 (s filmovou obálkou)
Překladatel: Vít Penkala
Počet stran: 526

Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře. Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.





Postavy
Liesel je malá holka, co musí jít za pěstouny protože se o ni její matka nemohla strat. Měla mladšího bratra, ale ten cestou k pěstounům ve vlaku zemřel. Na jeho pohřbu poprvé ukradla knihu, ale neuměla číst, takže ji
pak její nový táta začal učit a ona začala krást další knihy. Jejím nejlepším kamarádem se stal Rudy, který bydlel hned vedle nich.

Rudy byl ten kluk s citronovými vlasy. Hrával s Liesel a dalšími kamarády na ulici fotbal, pomáhal jí krást knížky a celou dobu ji miloval. Byl stejně starý jako ona (na začátku knihy jim bylo cca 11)

Rosa Hubermannová je Lieselina pěstounská máma. Nejdřív jsem ji neměla ráda, protože Liesel jenom nadávala a nechovala se k ní hezky stejně tak jako ke svému manželovi. V průběhu knížky se ale velmi změnila a já vlastně poznala, já doopravdy je. A byla jsem za to ráda. Aby vydělala trochu peněz, prala a žehlila prádlo bohatším lidem a Liesel jí pak pomáhala s roznášením. 

Hans Hubermann byl manžel Rosy a Lieselin nový táta. Toho jsem měla ráda hned od začátku. Když měla Liesel každou noc zlé sny, byl stále u ní a pak když se uklidnila ji každou noc učil číst. Jinak přes den hrával na harmoniku a tím také vydělával. Naučil Liesel balit cigarety :)

"Was ist los mit diesem Kind?" chtěla vědět Rosa Hubermannová. Zopakovala to: "Co je s tím dítětem? Strčila obličej do auta a řekla: "Na, komm. Komm."

Rok 1939 změnil celý svět i životy všech lidí. Stejně tak i Liesel, která se stěhuje za novými rodiči, protože se o ni ta její už nemůže starat. Měla mladšího bratra, ale ten umřel cestou k novým rodičům. Po jeho pohřbu
Liesel ukradla první knihu, přestože neuměla čist... 

Tak dorazí do Molchingu a jejími pěstouny se stali Rosa a Hans Hubermannovi. Pak se seznámila s klukem
od vedle. Rudy. Byl stejně starý jako ona a pořád hladový, protože měl spoustu sourozenců a bylo málo jídla. Začala chodit do školy, ale protože neuměla číst ani psát, nedali jí do třídy s Rudym, ale s mnohem mladšími dětmi než byla ona.

A tak ji Hans Hubermann po nocích začala učit číst. Šlo to špatně a pomalu, ale
přece. Sedávali na její posteli nebo ve sklepě, kde, vždycky když nerozuměla nějakému slovu, ho psala na zeď. Svého nového tátu si oblíbila. Horší to už bylo s
"matkou". Pořád jí nadávala. "Saumensch, přines toho a udělej tamto"... Ale pak časem pochopila, že tak oslovuje všechny. A život pokračoval, asi tak, jak může pokračovat život dívky uprostřed 2. světové války navíc uprostřed Německa. S Rudym a dalšími kamarády hrála na ulicích fotbal, pomáhala matce roznášet prádlo a učila se číst. A taky chodila do Hitlerjugend, to je samozřejmost.
Ale pak se jim jednoho dne změnil život od základu.. 



...
V kuchyni stál mladý muž. Připadalo mu, že mu klíč zarezl do dlaně. Neřekl dobrý den ani pomozte mi prosím. Žádnou podobnou očekávatelnou větu. Položil dvě otáky.

První otázka: "Jste Hans Hubermann?" 
Druhá otázka: "Ještě hrajete na harmoniku?"
...




A moje vlastní hodnocení.
Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli si ji mám koupit, odrazovalo mě, že ji vypráví Smrt a nevěděla jsem, jestli mi to nebude vadit... Nevadilo. Koupila jsem si ji teda nakonec taky proto, že je právě v kinech a já ji chci nejdřív přečíst než ji uvidím zfilmovanou..

Kniha mě zaujala svým tématem 2.sv.v - přímo uprostřed Německa. Odehrává se v průběhu celé války (1939 - 1945), za což jsem ráda, protože mám radši knihy, kde se postavy nějak vyvíjí v průběhu let. Vypráví, že i někteří Němci nenáviděli Hitlera a neodsuzovali druhé lidi pro jejich původ nebo vyznání. Bavila mě hned od začátku, ale asi v prvních 150 stranách jsem nebyla schopná se do ní pořádně začíst, což mě mrzelo. Jak jsem už psala výš, tak příběh vypravuje Smrt a je to něco úplně jiného než jak jsme zvyklí u jiných knih. 

Taky téměř na každé stránce byly takové "poznámky", psané tučně a buď vysvětlovali nebo překládali nějaká slova nebo doplňovali děj. Bylo to pro mě hodně zvláštní, neříkám, že by mi to na knize vadilo, ale musela jsem si na ně prostě zvyknout.V textu jsou také občas napsané slova či věty německy, což byla příjemná změna oproti ostatním knihám a  je to fajn pro němčináře jako já :), ale jsou samozřejmě přeložené. Pak už jsem se ale do ní přímo zamilovala. Četla jsem ji sice dlouho, ale aspoň jsem si to pořádně užila. Není divu, že je světový bestseller. Myslím, že knihu si může přečíst úplně každý, od děcek (jako já :) ) až po nejstarší lidi. A doporučuji ji každému, zvláště těm ,co se zajímají o toho téma.

Hodnocení
4,5/5 hvězdiček



Zdroje: česká filmová obálka,  původní česká obálka, obrázek 1anglická obálka, obrázek 2, filmový obrázek 3,

2 komentáře:

Budu ráda, když se se mnou podělíte o svůj názor. :) Díky vašim radám můžu blog neustále vylepšovat. Každých pár slov od vás mi udělá obrovskou radost. Moc vám děkuji. :D