středa 17. prosince 2014

Recenze - Vypravěčka

Originální název: Storyteller
Český název: Vypravěčka
Autor: Jodi Picoultová
Nakladatelství: Ikar
Překladatel: Ivana Nuhlíčková
Rok vydání: 2014
Počet stran: 512
Žánr: historický román z druhé světové války, společenský román



Jak projíždím po kopcovitých cestách Nové Anglie, srdce mi buší a myslím na to, o čem včera hovořila babička. Vzpomínám si na příběh Josefova dětství. Jsou jako dva vlaky jedoucí proti sobě, které se nevyhnutelně musí srazit. Jsem úplně bezmocná, nedokážu je zastavit, ale zároveň se nedokážu odvrátit.





Vypravěčka je rozdělena na tři části. V první se seznamuje s postavami a celým příběhem. Vypravěči jsou samy hlavní postavy -Sage Singerová , Josef Weber, Leo Stein. Odehrává se v přítomnosti (v roce 2014). Pětadvacetiletá Sage má velmi rutinní život. Od rána do odpoledne spí, v pět hodin přijde
do pekařství, kde celou noc peče a ráno jde zase domů. Její společenský život je téměř nulový, pokud nepočítám rozhovory s její nadřízenou a zároveň kamarádkou a občasnými chvilkami s ženatým přítelem.  A jediný okamžik, kdy potkává jiné lidi, jsou skupinové terapie, na které začala chodit před třemi roky - po autonehodě, při které její matka zemřela a která Sage znetvořila část obličeje (a proto se vyhýbá lidem). A když není doma nebo v práci, tak velmi ráda navštěvuje svoji babičku Minku, která přežila holocaust. Pak ale na terapii a posléze i v pekárně potká milého staříka s fenkou Evou. Fence upeče sušenky a postupně se s jejím páníčkem spřátelí, i přesto, že je Josefovi přes devadesát let. Konečně má pocit, že má někoho, na kom jí záleží a koho zná, dokud ji nepožádá, zda by mu pomohla se sebevraždou. A to samozřejmě Sage velmi zaskočí a vyděsí. Hned druhý den se obrátí nejprve na policii a pak na Ministerstvo spravedlnosti pro lidská práva a zvláštní vyšetřování. Zde potká agenta Leo Steina, který celý případ začíná vyšetřovat a zároveň se sbližovat se Sage.

Josef se jí totiž přizná, že v druhé světové válce působil jako schutzhaftlagerführer v koncentračním táboře Osvětim. (Hlavní velitel ženské části tábora). Lépe řečeno ve vyhlazovacím táboře Osvětim. ARBEIT MACHT FREI. A Sage si vybral vlastně proto, že i když nevěří v Boha, má židovskou krev a tak od ní chce získat odpuštění za všechny Židy.

Druhá část je nejdelší. Vypravěčem se stává Minka. Popisuje své mládí během druhé světové války. Není to jen tábor Osvětim, ale i židovské ghetto, ve kterém musela nějakou dobu žít a pak i další tábory, které přežila. S vyprávěním Minky se v této části knihy nejvíce prolíná i příběh, který v této době psala. Anie a upír.


A pak samozřejmě poslední - třetí část knihy. Opět jsme v přítomnosti. Zde najdete rozuzlení a zakončení celé knihy. A k ději už nemám víc co říct, tak se pojďme vrhnout na hodnocení.

***
Otočím se z profilu, aby neviděl moji zohavenou tvář.
„Děje se něco?“ zeptá se.
„Ne, proč?“
„Protože se tak křivíte, jako když jsem minulý měsíc usnul v kanceláři u stolu. Celý týden jsem nemohl narovnat krk.“
Zhluboka se nadechnu, zadívám se mu do očí a doufám, že neuhne pohledem.
„Ach,“ prohodí zjihle. „No, tak tohle jsem nečekal.“
Nevím, proč mám pocit, jako bych dostala políček. Většina slušných lidí pohled na mé jizvy nijak nekomentuje. Kdyby to neudělal, mohli bychom se alespoň tvářit, že si ničeho nevšiml.
„Je to hloupé, ale představoval jsem si vás s hnědýma očima, ne s modrýma,“ prohodí.
Poklesne mi čelist.
„Ale modré se mi líbí,“ dodá ještě. „Sluší vám.“

***

Vypravěčka od Jodie Picoultové není klasická kniha o druhé světové válce, která by byla vyprávěna jen z jednoho úhlu pohledu. (Není jenom o jedné skupině lidí, věnuje se protikladům - Židé, Němci) jako je většina knížek. Je to pravý opak. Máme tu židovskou dívku Sage, její babičku Minku, která jako jediná ze své rodiny přežila holocaust. A pak je tu ta druhá strana. Josef Weber.  Díky Mince se dozvídáme,jaké hrůzy musela přežít a co všechno dělali a nedělali a jak se chovali dozorci vůči Židům. Od Josefa zase, jak byl vychováván Hitlerjugend, kde mu od malička vštěpovali, že Židé chtějí rozvrátit německou  říši a že musí být vyhubeni, aby se z Německa stal celistvý a prosperující stát. Tak se nemůžeme divit, že se tak těšil, až nastoupí do armády a co všechno z toho vzešlo. V tomto bodě se ocitám na velmi tenkém ledě, tak chci už jenom podotknout, že za to, co dělal (a vlastně všichni, kterých se toto v druhé světové válce týkalo) nesl plnou zodpovědnost a že byl velmi krutý, ale to, co se učil, u něj pravděpodobně nastartovalo toto, dejme tomu, zapálení.

Tato kniha může být nazvána jakkoli, ale rozhodně by nikdo neřekl, že je černobílá. Naprosto úžasně jsou tu popisovány životy hlavních postav. Z celé knihy jsem se asi úplně nejvíce zamilovala do druhé části. Při čtení jsem měla pocit, jako bych stála vedle samotné Minky a prožívala s ní její utrpení. Vím, že niky nepochopím, co všechno museli Židé i ostatní lidé v koncentračních táborech prožívat, ale tato kniha mi to zase trochu přiblížila. A také se v této části ukázalo, že ne všichni němečtí vojáci prahli po krvi Židů. Ale víc k vám tomu neřeknu, abyste nebyli o nic ochuzeni.

Z počátku jsem se do čtení nemohla úplně ponořit, ale pak už to šlo ráz na ráz. A asi za tři dny jsem měla knihu přečtenou. Příběh mě naprosto pohltil a hltala jsem každé slovo. Knize bych nevytkla vůbec nic, klidně mohla být i delší. Jen mě trochu zamrzelo posledních zhruba 10 stran. Já jsem totiž ten téměř nejpodstatnější zvrat uhodla předem a pak mě to trochu mrzelo, ale zase tak moc se nestalo a pak mě tam stejně překvapilo něco jiného.

Už jsem přečetla několik knih o druhé světové válce a tato byla rozhodně nejlepší. Naprosto jsem se sžila s postavami a Mince (i Sage) jsem od začátku fandila. A nebyla by to kniha z dnešní doby, kdyby tam nebylo také trochu romantiky. Naštěstí v rozumné míře a tak celou knihu příjemně osvěžila.

Vypravěčku doporučuji naprosto všem, které alespoň trochu téma druhé světové zajímá. Ale myslím, že pokud jste třeba žádnou takovouto knihu nečetli, už neváhejte a rozhodně ji zkuste, protože stojí za to. Já nelituji žádné z minut, kterých jsem s touto knihou strávila docela dost a rozhodně si ji někdy přečtu znova.

Tak myslím, že hodnocení je zcela jasné a poprvé uděluji 100 %, protože tato kniha si to rozhodně zaslouží.



***

Je jednoduché říct, že člověk bude dělat to, co je správné, ale špatné věci ne. Jenomže když se člověk ocitne v některých situacích, uvědomí si, že žádné jednoduché řešení neexistuje. NENÍ jen bílá a černá, ale i spousta odstínů šedi.

***
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví megaknihy.cz
Knihu najdete zde.
***


Jodi Picoultová napsala 21 románů, jichž se prodalo přes 15 miliónů výtisků po celém světě. V roce 2013 získala cenu New England Bookseller Award a sedm jejích posledních titulů - včetně Vypravěčky - se ihned po vydání vyhouplo na 1. místo prestižního žebříčku bestsellerů New York Times.
Autorka si získala čtenářskou přízeň i respekt kritiky především mnohovrstevými dramaty s kontroverzní (často pak lékařskou) tematikou, která tobrazují krizové okamžiky v životě obyčejných lidí a jež jsou komponována na základě velmi pečlivého a do nejmenších detailů zacházejícího průzkumu tématu i prostředí, v němž se daná kniha odehrává.
Česky vyšlo Až na konec všech dní (Motto 2002), Je to i můj život (Ikar 2005), Prostá pravda (Ikar 2007, Desátý kruh (Ikar 2007), Nejsem jako vy (Ikar 2011) a Vlk samotář (Ikar 2013).



Zdroje: obálka, fotka autorky, arbeit macht frei, koleje do Osvětimi, cizí obálka, fall in love, 

10 komentářů:

  1. Ahoj, omlouvámse, jestli otravuji, ale založila jsem nový knižní blog a byla bych moc ráda, kdyby si se na něj podívala a třeba pokud by si měla někajé tipy, rada, nebo ho jen třeba shodnotit, tak mi to napiš, před děkuji.
    http://milujemekihy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Fuuu to je dlouhe, ale dobré. :-D
    Souhlasim, Vypravecka je vazne skvela. ♡

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Chtěla jsem to udělat kratší, ale už jsem jaksi neměla moc co vymazat. ;-)

      Vymazat
  3. Na tuto knihu se hodně těším, přeji si ji k vánocům. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělé! Doufám, že se Ti také bude líbit. :)

      Vymazat
  4. Upřímně řečeno nemám ráda knihy ani filmy o válkách a koncentračních táborech a všeho kolem.

    ALE četla jsem Zlodějku knih. A byla úžasná! Znáš ji?

    Protože tahle kniha mně velice ZAUJALA ale já moc nemám žaludek na tyhle věci tak by mně zajímalo jestli bys mi ji i tak doporučila.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, Zlodějku knih jsem četla a taky se mi strašně líbila. :) Moje recenze - http://marky-knihy.blogspot.cz/2014/01/recenze-zlodejka-knih.html
    Vypravěčka je historická, ale taky trochu detektivní, protože se vlastně pokouší usvědčit hlavní postavu Josefa z činů proti lidskosti. V druhé části, která se odehrává v 2. sv. v. je pár trochu "silnějších scén", ale myslím si, že to není nijak přehnané. Pokud bys měla zájem, můžu ti ty úseky vyfotit. Stačí napsat. :) Ale myslím si, že by to mělo být jinak celkem v pohodě.

    OdpovědětVymazat
  6. Pokud to stojí za to tak ty scény přinejhorším přeskočím. Skusím to =). Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač. :) Tak až knihu přečteš, budu moc ráda. když mi napíšeš, jak se Ti líbila a jestli jsem Ti ji teda doporučila správně. Děkuju. :)

      Vymazat

Budu ráda, když se se mnou podělíte o svůj názor. :) Díky vašim radám můžu blog neustále vylepšovat. Každých pár slov od vás mi udělá obrovskou radost. Moc vám děkuji. :D