Ukázka z knihy (3)

Opět tu pro vás mám další ukázku z příběhu, co píše moje kamarádka :)

...Odcházím z budovy, když mě ofoukne studený podzimní vánek, přitahuji si šálu blíže k tělu a bezcílně vyrážím po ulicích Manhattanu. Jdu svižným krokem pět minut, deset, patnáct. Vítr se mi dere do obličeje, nehty fialový, nos a tváře růžový. Pomalu docházím do nedaleké kavárny, kde mám možnost se zahřát. Když vstupuji do malé, ze dřeva obložené kavárničky, teplo mě obklopí ze všech stran. Tváře i prsty na rukách mě pálí, jako bych strčila zmrzlé ruce pod vařící vodu. Rozhlížím se po místnosti, kde je poměrně dost lidí, ale přesto klidná atmosféra. Zhluboka naplním plíce teplým vzduchem. Ucítím skořici, čokoládu a ovocný čaj. Po cestě k pultu si z krku automaticky odmotávám šálu a strkám ji do kabelky. Objednávám si obrovskou horkou čokoládu se šlehačkou. Prodavačka černé pleti v uniformě je velice milá a prohazujeme spolu pár slov, než mi připraví objednávku. Odnáším si ji a usedám v jednom z boxů, které jsou potažené kožešinou. Celá kavárna je v takovém lesním pojetí. Hluboce vydechnu a usrknu. Je velmi horká a na dotyk se popálím. 

Po chvilce z kabelky vytahuji vizitku Dr.Collina, která je napsaná modrým písmem na hrubém podkladě. Zakroutím hlavou, musí to mít přece nějaký důvod, proč se mi zdá jeden sen pořád a pořád dokola. Mohla bych ho převyprávět do posledního detailu , aniž bych se vyděsila, nebo mě naskočila husí kůže, ale v noci je to jiné. Je to děsivé, možná se toho bojím dokonce víc, když vím, co se mi bude zdát. Oči mi sjíždí po malé kartičce dolů a naráží na adresu. Je to jen pár bloků odsud, mohla bych se tam jen zastavit, abych viděla, jak to tam vypadá, přemlouvám se, že je to jediný důvod, proč mě to tam táhne.Upíjím horké čokolády,vstávám a přitom sahám po černé tašce se cvočky a pokládám ji na stůl, který se právě tyčí přede mnou. Obléknu si kabát, pruhovaný šál si obmotám kolem krku a vyrážím k východu...